ISSaR

EMISE PRIMÁRNÍCH ČÁSTIC A PREKURZORŮ SEKUNDÁRNÍCH ČÁSTIC – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
30.08.2013

 


Klíčová otázka

Daří se snižovat znečišťování ovzduší suspendovanými částicemi, které nepříznivě ovlivňují lidské zdraví?


Klíčové sdělení

Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3)1 od 90. let stále klesají. V období let 1990–2012 se snížily emise prekurzorů sekundárních částic o 80,3 %, mezi roky 2000–2012 poklesly tyto emise o 27,5 %. Emise primárních částic frakce PM10 meziročně 2010/2011 poklesly o 7,0 %.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Národní program snižování emisí ČR:
Představuje základní strategický dokument ČR v oblasti ochrany ovzduší. Je zaměřen jak na znečištění ovzduší primárními (emitovanými přímo ze zdroje) částicemi PM10, tak i na znečišťující látky, ze kterých tyto částice mohou vznikat v atmosféře (prekurzorů sekundárních částic – NOx, SO2 a NH3). Národní emisní stropy pro jednotlivé látky pro rok 2010, stejně jako emisní scénáře pro rok 2015 a ilustrativní hodnoty emisního scénáře pro rok 2020 byly stanoveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší (NECD), která vychází mimo jiné z příslušných protokolů Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). K roku 2010 byly národního emisního stropu určeny následovně: pro SO2 265 kt/rok, tj. 143 kt/rok v potenciálu tvorby částic, pro NOx 286 kt/rok, tj. 252 kt/rok v potenciálu tvorby částic a pro NH3 80 kt/rok, tj. 51 kt/rok v potenciálu tvorby částic.

V rámci revize Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (tzv. Göteborský protokol) k CLRTAP byly stanoveny nové emisní stropy pro rok 2020 a nově byl přidán emisní strop pro suspendované částice velikosti frakce PM2,5. Emisní stropy jsou stanoveny jako procentuální snížení emisí vzhledem ke stavu roku 2005, pro SO2 je stanoveno snížení emisí o 45 %, pro NOx o 35 % a pro NH3 o 7 %.

V rámci probíhající revize Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) byl v roce 2012 schválen Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v České republice k roku 2020, který vyčísluje snížení emisí znečišťujících látek, kterého je ČR schopna dosáhnout do roku 2020 v rámci revize Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) při aplikaci opatření vyplývajících z platné národní a evropské legislativy, bez nutnosti realizace dodatečných opatření.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Emise prekurzorů sekundárních částic, ČR [potenciál tvorby částic, index 1990=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 NOX
__
 SO2
__
 NH3
__
 Celkem
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro SO2: 265 kt za rok, NOx: 286 kt za rok a NH3: 80 kt za rok.
Data pro emise PM10 pro roky 1990–2003 nejsou v současné době dostupná. PM10 vyhodnoceno v Grafu 2.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřených v tzv. potenciálu tvorby částic. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro PM10 = 1; pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64.
 
Odkaz na data:

Graf 2:  Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, ČR [potenciál tvorby částic, index 2003=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 NOx
__
 PM10
 
    __
 SO2
__
 Celkové emise primárních částic a prekurzorů
 
    __
 NH3
 
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro SO2: 265 kt za rok, NOx: 286 kt za rok a NH3: 80 kt za rok.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřených v tzv. potenciálu tvorby částic. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro PM10 = 1; pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů sekundárních částic, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 NOX
 
 SO2
 
 NH3
 
 PM10
 
 
Odkaz na data:

Graf 4: Zdroje emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data) a jejich podíl na emisi jednotlivých látek, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 Veřejná energetika
 
 Vytápění domácností
 
 
 
 Výrobní procesy se spalováním
 
 Výrobní procesy bez spalování
 
 
 
 
 Doprava
 
 Zpracování mrvy
 
 
 
 
 Služby, domácnosti a zemědělství (spalování paliv)
 
 Ostatní sektory
 
 
Poznámka:
Kategorie zdroje "Služby, domácnosti a zemědělství" je uvedena bez vytápění domácností, které je uvedeno v samostatné kategorii.
 
Odkaz na data:

Graf 5: Změny emisí PM2,5 a PM10 mezi roky 1990–2011 a odchylky od lineárního trendu snižování emisí směrem k naplnění národních emisních stropů v roce 2020, mezinárodní srovnání, 2012 [%]
Zdroj: EEA

 
Poznámka:
Data za Řecko, Island, Lucembursko a Turecko nejsou dostupná. Lichtenštejnsko Göteborgský protokol dosud neratifikovalo.
 
 
Odkaz na data:
 

Podrobné vyhodnocení – textová část

Následující hodnocení vychází z emisní bilance, do které byly od roku 2008 započítány emise NH3 z použití dusíkatých hnojiv. V důsledku tohoto došlo k navýšení emisí NH3, celkových emisí okyselujících látek a snížení poklesů emisí v období let 1990–2008 a 2000–2008 v porovnání s hodnocením ve Zprávě o životním prostředí ČR 2008.

Primární částice PM10 představují částice emitované přímo ze zdroje. Prekurzory sekundárních částic jsou znečišťující látky, ze kterých mohou tyto částice vznikat v atmosféře (NOx, SO2 a NH3)2.

V letech 1990–2012 došlo ke snížení agregovaných emisí prekurzorů sekundárních částic o 80,3 % (viz Graf 1) v důsledku restrukturalizace národní ekonomiky, zpřísnění právních předpisů a následných realizací opatření na ochranu ovzduší (odsiřování a odprášení hlavních zdrojů, záměna paliv). Prekurzory sekundárních částic přispívají k tvorbě částic celými 90 % (NOx – 54 %, SO2 – 24 %, NH3 – 12 %). V 90. letech byl dominantním prekurzorem SO2, v současné době jsou to NOx (viz Graf 3).

V letech 2000–2012 došlo ke snížení emisí prekurzorů o 27,5 % (z 431,0 na 312,7 kt/rok v potenciálu tvorby částic). Po období mírného poklesu emisí po roce 2000 byly v letech 2008, 2009 a 2010 zaznamenány meziroční výraznější poklesy.

Oproti roku 2011 (328,1 kt/rok v potenciálu tvorby sekundárních částic) emise prekurzorů sekundárních částic poklesly o 4,7 % na 312,7 kt/rok. K tomuto poklesu přispěly nejvíce emise NOx, které meziročně poklesly o 5,9 % a emise SO2, které se snížily o 3,7 % (z hodnoty 88,3 kt/rok v potenciálu tvorby částic v roce 2011). Na poklesu se podílel pokles emisí ze zvláště velkých a velkých, a také z mobilních zdrojů.

Emise PM10 přispívají k celkové tvorbě částic přibližně 10 %. V období let 2003–2009 vykazovaly emise primárních částic klesající, případně stagnující trend. V roce 2010 emise primárních částic meziročně stouply o 4,5 %; hlavní příčinou tohoto nárůstu byla chladná topná sezona (nejchladnější za posledních 10 let), která ovlivnila produkci znečišťujících látek z výroby tepla i z lokálních topenišť, od roku 2011 opět dochází k poklesu emisí primárních částic. Mezi lety 2011 a 2012 však emise PM10 klesly o 4,1 %, pokles z 34,5 kt/rok v roce 2011 na 33,1 kt/rok v roce 2012 (viz Graf 2).

Celkové emise částic, tj. primárních částic a prekurzorů sekundárních, mezi lety 2003–2012 poklesly o 25,9 % (z 467 na 346 kt/rok v potenciálu tvorby částic). Meziročně celkové emise poklesly o 4,6 %.

Na základě dat z roku 2011 je hlavním zdrojem emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic veřejná energetika (36,2 %), doprava se na celkovém množství emisí podílela 18,8 %, sektor služeb, domácností (včetně vytápění domácností) a zemědělství (18,1 %), 12,8 % přispěly emise z chovu hospodářských zvířat (prach ze steliva, krmiva, trusu, atd.), viz Graf 4. V porovnání s předchozím hodnoceným rokem 2010 nedošlo v zastoupení struktury zdrojů k významným změnám.

V roce 2011 došlo k návratu k předkrizovému období z let 2008–2010. Celková výroba elektřiny v ČR meziročně (2010/2011) vzrostla o 1,9 %, výroba v parních elektrárnách se meziročně vzrostla o 0,6 %. Důvodem pro pokles celkových emisí je i snížení emisí NOx z velkých zdrojů. Pokles emisí pokračoval i v roce 2012.

Emise prekurzorů sekundárních částic pro rok 2012 jsou za celou ČR pod úrovní stanoveného stropu. Na úrovni krajů mohou být některé doporučované hodnoty emisních stropů mírně překračovány, lze však předpokládat, že v následujícím období bude i zde dosaženo doporučených emisních stropů.

ČR splnila národní emisní stropy pro okyselující látky stanovené směrnicí NECD pro rok 2010 (viz Graf 1, resp. Graf 2).

Mezinárodní srovnání
Mezi lety 1990–2010 poklesly emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v členských zemích EEA o 26 % (viz Graf 5). K nejvýznamnější redukci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic došlo na Slovensku (61,7 %), naopak největší nárůst emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic byl zaznamenán v Rumunsku (87,7 %), a vzhledem ke změně národní metodiky vykazování také ve Finsku (175,2 %). ČR snížila ve sledovaném období tyto emise o 37,1 % (viz Graf 3). Hlavním zdrojem emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic je v členských státech EEA souhrnně sektor služeb a domácností (celkově 41,9 % emisí), průmyslová energetika (15,1 %), silniční doprava (14,4 %) a zemědělství (10,3 % celkových emisí). Ke snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v zemích EEA v období 1990–2010 došlo v sektorech výroby a distribuce energie (o 39,3 %), v průmyslové energetice (o 24,6 %) a v sektoru dopravy (o 19,8 %). K tomuto vývoji přispělo zejména zvýšení kvality průmyslových spalovacích zařízení, používání paliv s nižším obsahem síry, používání zemního plynu namísto uhlí a ropy, zavádění ekologizačních opatření na zvláště velkých a velkých a středních zdrojích (odsíření, odprašnění, denitrifikace) a také zvýšení podílu vozidel vybavených katalyzátory a používáním vozidel plnících emisní EURO normy.

Více informací o mezinárodním srovnání naleznete ZDE a ve zprávě EEA.


1Primární částice PM10 představují částice emitované přímo ze zdroje, a to jak z přírodních zdrojů (např. sopečná činnost), tak z antropogenních (např. spalování fosilních paliv, otěry pneumatik). Prekurzory sekundárních částic (NOx, SO2 a NH3) jsou znečišťující látky antropogenního původu, ze kterých mohou tyto sekundární částice v atmosféře vznikat. Veškeré číselné údaje, prezentované v grafech i textech, vycházejí z emisí vyjádřených v tzv. potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro PM10 = 1; pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic.

2Zdrojem primárních částic se rozumí samotné spalování ve stacionárních (energetika a domácnosti) i mobilních zdrojích, obrušování povrchu vozovky, pneumatik, brzdových destiček či opětovné víření částic. Sekundární částice vznikají v atmosféře ze svých plynných prekurzorů chemickou reakcí a změnou skupenství z plynného na kapalné nebo pevné. Vznik sekundárních částic se zkráceně nazývá konverze plyn-částice.


Budoucí výhledy

Tematická strategie o znečišťování ovzduší konstatuje, že znečištění ovzduší a jeho následky na zdraví a na kvalitu života občanů Evropské unie jsou příliš rozsáhlé na to, aby nebyly podniknuty kroky nad rámec současné legislativy. V souvislosti s prekurzory sekundárních částic navrhuje přísnější národní emisní stropy a požaduje širší začlenění aspektů ochrany ovzduší do dalších sektorových politik. Tematická strategie o znečišťování ovzduší předpokládá pro Evropskou unii toto snížení emisí k roku 2020 oproti roku 2000: SO2 o 82 %, NOx o 60 % a NH3 o 27 %. V souvislosti s primárními částicemi Tematická strategie upozorňuje jak na nebezpečí PM10, tak i jemných částic PM2,5, které jsou ze zdravotního hlediska závažnější.

Návrh revidované směrnice NECD je v přípravě. Revidovaná směrnice stanoví národní emisní stropy k roku 2020 pro všechny prekurzory sekundárních částic (tj. SO2, NOx a NH3), dále samozřejmě i pro VOC. Nově bude stanoven i strop/procentuální snížení pro emise částic frakce PM2,5. Revize směrnice NECD je součástí implementace Strategie.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů