ISSaR

KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
03.09.2013

 


Klíčová otázka

Klesá spotřeba energie v ČR a s tím i potenciální zátěž životního prostředí?


Klíčové sdělení

Konečná spotřeba energie v posledních letech kolísá, je ovlivněna změnami v průmyslu vlivem hospodářské recese a jejího doznívání. Meziročně v roce 2012 poklesla o 2,3 %.

Nejvíce energie se spotřebovává v průmyslovém sektoru a dále v domácnostech a v dopravě.

V mezinárodním srovnání má ČR o 7 % vyšší spotřebu energie na jednoho obyvatele, než je průměr států EU27.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Státní energetická koncepce ČR z roku 2012:
Vytyčuje následující strategické priority:

  • Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udežení přebytkové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.
  • Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech.
  • Posílení síťové infrastruktury ČR, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společnosti energetické politiky EU.
  • Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky.
  • Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020 (SPŽP ČR):
Je zaměřena na tematické oblasti, kam patří ochrana a udržitelné využívání zdrojů, ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochrana přírody a krajiny a bezpečné prostředí. Mezi cíle SPŽP ČR, týkající se energetiky, patří:

  • Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005.
  • Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.
  • Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR.
  • Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat.
  • Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020.
  • Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy.
  • Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%).

Akční plán pro energetickou účinnost:
Byl vydán Komisí ES a předkládá rámec politik a opatření, jež mají do roku 2020 posílit využití možnosti 20 % odhadovaných úspor v roční spotřebě primární energie v EU.

Druhý akční plán energetické účinnosti:
Byl vypracován v souladu s požadavkem Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách. Cílem má být snížení roční průměrné spotřeby elektřiny z let 2002 až 2006 o 9 % v období od roku 2008 do 2016.

Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů:
Stanoví na základě Rozhodnutí Komise 2009/548/ES národní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě.

Klimaticko-energetický balíček:
Schválen v roce 2009 Radou EU a Evropským parlamentem. Stanovuje soubor opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie. Jeho součástí jsou i následující směrnice:
Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, jež podporuje snižování energetické náročnosti budov.

Směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie stanovuje, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie během používání a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům možnost volby výrobků s vyšší účinností.

Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Celková konečná spotřeba energie v členění dle zdrojů energie, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ


 
Legenda:
 
 Tuhá paliva
 
 Prvotní elektřina
 
 
 
 Kapalná paliva
 
 Prvotní teplo
 
 
 
 
 Plynná paliva
 
 
 
 
Poznámka:
Dle scénáře Státní energetické koncepce ČR by v roce 2030 měla celková konečná spotřeba energie dosáhnout 1 210 000 TJ.
 
Odkaz na data:

Graf 2: Celková konečná spotřeba energie v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Final energy consumption by sectors, the Czech Republic

 
Legenda:
 
 Zemědělství a lesnictví
 
 Doprava
 
 
 
 Průmysl
 
 Ostatní odvětví
 
 
 
 
 Stavebnictví
 
 Domácnosti
 
 
Poznámka:
Dle scénáře Státní energetické koncepce ČR by v roce 2030 měla celková konečná spotřeba energie dosáhnout 1 210 000 TJ.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Konečná spotřeba tepla a elektřiny v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ


 
Legenda:
 
 Zemědělství a lesnictví
 
 Doprava
 
 
 
 Průmysl
 
 Ostatní odvětví
 
 
 
 
 Stavebnictví
 
 Domácnosti
 
 
Poznámka:
Dle scénáře Státní energetické koncepce ČR by v roce 2030 měla celková konečná spotřeba tepla a elektřiny dosáhnout 497 000 TJ (tj. 244 000 TJ v případě tepla a 253 000 v případě elektřiny).
 
Odkaz na data:

Graf 4: Konečná spotřeba paliv v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ


 
Legenda:
 
 Zemědělství a lesnictví
 
 Doprava
 
 
 
 Průmysl
 
 Ostatní odvětví
 
 
 
 
 Stavebnictví
 
 Domácnosti
 
 
Poznámka:
Dle scénáře Státní energetické koncepce ČR by v roce 2030 měla celková konečná spotřeba paliv dosáhnout 632 000 TJ.
 
Odkaz na data:

Graf 5: Konečná spotřeba elektřiny a tepla na obyvatele, ČR [GJ/obyv.]
Zdroj: ČSÚ


 
Odkaz na data:

Graf 6: Konečná spotřeba energie v členění dle sektorů ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání [% celkové spotřeby]
Zdroj: Eurostat

Final energy consumption according sectors, an international comparison

 
Legenda:
 
 Průmysl
 
 Zemědělství
 
 
 
 Doprava
 
 Služby
 
 
 
 
 Domácnosti
 
 Ostatní odvětví
 
 
Odkaz na data:

Graf 7: Konečná spotřeba energie na jednoho obyvatele ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání [toe/obyv.]
Zdroj: Eurostat

Final energy consumption per capita, an international comparison

 
Odkaz na data:

Podrobné vyhodnocení – textová část

Rostoucí trend celkové spotřeby energie (viz Graf 1, resp. Graf 2) z období let 2000–2006, během nichž se tato spotřeba celkově zvýšila o 14 %, skončil v roce 2007, kdy se situace obrací a lze zaznamenat pozitivní pokles celkové spotřeby (o 0,36 % v roce 2007, o 3,6 % v roce 2008 a o 7,76 % v roce 2009). Meziroční pokles spotřeby zaznamenáváme ve sledovaném období (2000–2009) poprvé u všech forem energie až v roce 2009. Nejvýraznější snížení spotřeby nastalo v oblasti paliv, a to o 9,5 %, ale též elektřina a teplo vykazují nižší spotřebu – o 5,5 %, resp. 4,9 %. Příčinou poklesu jsou kromě úspor i dopady hospodářské krize, neboť spotřebu energie v ČR ovlivňuje největším dílem právě průmyslový sektor. V roce 2010 již byl zaznamenán přechodný nárůst celkové spotřeby energie společně s růstem průmyslové výroby a národního hospodářství celkově, avšak v letech 2011 a 2012 následovaly opět v souvislosti s recesí naší ekonomiky další meziroční poklesy celkové spotřeby, a to o 4,0 %, resp. o 2,3 %. 

Úspory energie se provádí jak v oblasti energetických transformací (výměna dožívajících méně účinných technologií parních elektráren a tepláren), tak v oblastech konečné spotřeby – aplikace nejlepších dostupných technik (technologií), používání energeticky úsporných spotřebičů, výstavba energeticky úsporných staveb, používání kvalitních izolačních materiálů, zpracování energetických auditů, štítkování energetických spotřebičů, zvyšování účinnosti energetických cyklů, povinnost kombinované výroby tepla a elektřiny atd.

Dle sektorového členění nejvyšší konečnou spotřebu energie vykazuje sektor průmyslu (36,6 % v roce 2011, viz Graf 2). Spotřeba energie v této oblasti meziročně kolísala, od roku 2006 však díky restrukturalizaci průmyslových odvětví a díky snaze o energeticky úspornější technologie docházelo k jejímu každoročnímu poklesu. Obrovský meziroční propad spotřeby nastal v roce 2009 jako důsledek hospodářské krize, která tento sektor velmi citelně zasáhla. V roce 2010 se však i na spotřebě energie projevil hospodářský růst a meziročně (2009–2010) spotřeba v průmyslu vzrostla o 20,2 %. V porovnání s hodnotami spotřeby z období před hospodářskou krizí však pokračuje mírně klesající trend, meziroční spotřeba v tomto sektoru poklesla o 6,2 %. Energeticky nejnáročnějšími odvětvími jsou v rámci zpracovatelského průmyslu výroba kovů včetně hutního zpracování, výroba nekovových minerálních výrobků a chemický a petrochemický průmysl.

Dalším významným sektorem pro spotřebu energie jsou v ČR domácnosti. Zde se v roce 2011 spotřebovalo 24,6 % celkové energie. Meziročně (2010–2011) v domácnostech byl zaznamenán pokles spotřeby o 10,3 %, což je z velké části zapříčiněno nadprůměrnými teplotami v topném období v roce 2011 oproti velmi chladné zimě v roce 2010. Na spotřebu energie v domácnostech má vytápění zásadní vliv. Vývoj sektorově členěné konečné spotřeby elektřiny a tepla, resp. paliv ukazuje Graf 3, resp. Graf 4.

Sektor dopravy se na celkové spotřebě v roce 2011 podílel 24,9 %. V tomto odvětví, jako jediném, spotřeba energie dlouhodobě rostla, avšak v posledních třech letech je trend spíše kolísavý. V meziročním srovnání 2010–2011 spotřeba energie v dopravě vzrostla o 0,6 %.

V přepočtu na 1 obyvatele celková konečná spotřeba elektřiny a tepla meziročně stagnuje nebo mírně klesá – v období 2000–2011 se i díky hospodářské krizi snížila o 7,8 % (viz Graf 5).

Mezinárodní srovnání

V mezinárodním srovnání rozložení spotřeby energie v sektorech národního hospodářství (viz Graf 6) má ČR oproti průměru zemí EU27 i EU15 vyšší podíl spotřeby energie v oblasti průmyslu, což je dáno vysokým podílem energeticky náročného průmyslu v české ekonomice. Naopak je evidována nižší spotřeba v dopravě. Celkově se ČR řadí k zemím s mírně vyšší konečnou spotřebou energie přepočtenou na jednoho obyvatele (98,3 MJ/obyv. v ČR oproti 91,8 MJ/obyv. v EU27), tedy o 7,0 % více (Graf 7).


Budoucí výhledy, očekávaný vývoj energetiky ČR do roku 2040

Dle Státní energetické koncepce ČR 2012, lze předpokládat následující vývoj.

V letech 2010 až 2040 se očekává významný pokles jednotkové spotřeby tepla jak v soustavách zásobování teplem, tak i v decentralizované výrobě, a to především z titulu úspor energie. Proti tomuto trendu půjde mírný nárůst rozsahu vytápěných ploch jak v domácnostech (zvyšující se komfort a obytná plocha na obyvatele), tak zejména ve službách (nová obchodní, sportovní a kulturní centra). Celkový pokles spotřeby tedy bude mírnější.

Ve spotřebě elektřiny je naopak předpokládán nárůst, neboť řada racionalizačních opatření v oblasti spotřeby energie bude doprovázena přechodem k elektřině (např. tepelná čerpadla, elektromobilita a technologická pára). Předpokládá se mírný nárůst spotřeby v domácnostech, díky vyššímu komfortu i nárůstu počtu domácností. Tento nárůst vykompenzuje úspory ve spotřebě elektřiny.

V oblasti spotřeby elektřiny v průmyslu je významným faktorem růst HDP. Zvýšenou spotřebu způsobenou tímto vlivem se sice podaří vykompenzovat snížením energetické náročnosti, ale v celkovém objemu spotřeby dojde v zásadě ke stagnaci.

Ve struktuře PEZ roste podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, především biomasy a odpadů, protože se jedná o významné tuzemské energetické zdroje. Naopak podíl hnědého uhlí do roku 2025 významně poklesne, a to jako důsledek transformace a modernizace energetiky. Poté bude stabilizován na úrovni, kterou je ze strategického pohledu žádoucí udržet dlouhodobě, tedy i za horizont roku 2040. Nahradí ho částečně zemní plyn, proto se dá očekávat nárůst podílu tohoto zdroje.

Změny spotřeby PEZ k roku 2025 a 2035 jsou způsobeny uvedením do provozu nových bloků JE, které díky používané standardní metodice započítávání primární energie z jaderného paliva a omezené možnosti využití odpadního tepla ve velkém rozsahu, vytváří krátkodobý nárůst ve spotřebě PEZ.

Celková hrubá spotřeba elektřiny má v období 2010–2040 vzestupný charakter. Růst bude realizován u velkoodběratelů, maloodběratelů, ale i u ostatních druhů spotřeb elektřiny. V kategoriích ztrát v sítích a vlastní spotřeba se předpokládá stagnace. Vedle úspor daných snižováním energetické náročnosti spotřebičů se bude rozšiřovat využití elektřiny pro čerpání tepla prostředí (tepelná čerpadla) a náhradu tuhých paliv v konečné spotřebě a dále pak využívání elektřiny v dopravě.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů