KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru

Graf 2: Celková konečná spotřeba energie v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Graf 3: Konečná spotřeba tepla a elektřiny v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Graf 4: Konečná spotřeba paliv v členění dle sektorů, ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Graf 5: Konečná spotřeba elektřiny a tepla na obyvatele, ČR [GJ/obyv.]
Zdroj: ČSÚ

Graf 6: Konečná spotřeba energie v členění dle sektorů ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání [% celkové spotřeby]
Zdroj: Eurostat

Graf 7: Konečná spotřeba energie na jednoho obyvatele ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání [toe/obyv.]
Zdroj: Eurostat

Podrobné vyhodnocení – textová část

Rostoucí trend celkové spotřeby energie (viz Graf 1, resp. Graf 2) z období let 2000–2006, během nichž se tato spotřeba celkově zvýšila o 14 %, skončil v roce 2007, kdy se situace obrací a lze zaznamenat pozitivní pokles celkové spotřeby (o 0,36 % v roce 2007, o 3,6 % v roce 2008 a o 7,76 % v roce 2009). Meziroční pokles spotřeby zaznamenáváme ve sledovaném období (2000–2009) poprvé u všech forem energie až v roce 2009. Nejvýraznější snížení spotřeby nastalo v oblasti paliv, a to o 9,5 %, ale též elektřina a teplo vykazují nižší spotřebu – o 5,5 %, resp. 4,9 %. Příčinou poklesu jsou kromě úspor i dopady hospodářské krize, neboť spotřebu energie v ČR ovlivňuje největším dílem právě průmyslový sektor. V roce 2010 však byl již zaznamenán nárůst celkové spotřeby energie společně s růstem průmyslové výroby a národního hospodářství celkově, avšak v roce 2011 následoval opět meziroční pokles, a to o 4,0 %. 

Úspory energie se provádí jak v oblasti energetických transformací (výměna dožívajících méně účinných technologií parních elektráren a tepláren), tak v oblastech konečné spotřeby – aplikace nejlepších dostupných technik (technologií), používání energeticky úsporných spotřebičů, výstavba energeticky úsporných staveb, používání kvalitních izolačních materiálů, zpracování energetických auditů, štítkování energetických spotřebičů, zvyšování účinnosti energetických cyklů, povinnost kombinované výroby tepla a elektřiny atd.

Dle sektorového členění nejvyšší konečnou spotřebu energie vykazuje sektor průmyslu (36,6 % v roce 2010, viz Graf 2). Spotřeba energie v této oblasti meziročně kolísala, od roku 2006 však díky restrukturalizaci průmyslových odvětví a díky snaze o energeticky úspornější technologie docházelo k jejímu každoročnímu poklesu. Obrovský meziroční propad spotřeby nastal v roce 2009 jako důsledek hospodářské krize, která tento sektor velmi citelně zasáhla. V roce 2010 se však i na spotřebě energie projevil hospodářský růst a meziročně (2009–2010) spotřeba v průmyslu vzrostla o 20,2 %. V porovnání s hodnotami spotřeby z období před hospodářskou krizí však pokračuje mírně klesající trend. Energeticky nejnáročnějšími odvětvími jsou v rámci zpracovatelského průmyslu výroba kovů včetně hutního zpracování, výroba nekovových minerálních výrobků a chemický a petrochemický průmysl.

Dalším významným sektorem pro spotřebu energie jsou v ČR domácnosti. Zde se v roce 2010 spotřebovalo 25,7 % celkové energie. Meziročně (2009–2010) v domácnostech byl zaznamenán nárůst spotřeby o 11 %, což je z velké části zapříčiněno výrazně nízkými teplotami v topném období jak na začátku roku 2010, tak i v prosinci. Na spotřebu energie v domácnostech má vytápění zásadní vliv. Vývoj sektorově členěné konečné spotřeby elektřiny a tepla, resp. paliv ukazuje Graf 3, resp. Graf 4.

Sektor dopravy se na celkové spotřebě v roce 2010 podílel 23,2 %. V tomto odvětví, jako jediném, spotřeba energie dlouhodobě rostla, avšak v posledních třech letech je trend spíše kolísavý. Meziročně (2009–2010) spotřeba energie v dopravě poklesla o 7,6 %.

V přepočtu na 1 obyvatele celková konečná spotřeba elektřiny a tepla meziročně stagnuje nebo mírně klesá – v období 2000–2009 se i díky hospodářské krizi snížila o 10,6 % (viz Graf 5).

Mezinárodní srovnání

V mezinárodním srovnání rozložení spotřeby energie v sektorech národního hospodářství (viz Graf 6) má ČR oproti průměru zemí EU27 i EU15 vyšší podíl spotřeby energie v oblasti průmyslu, což je dáno vysokým podílem energeticky náročného průmyslu v české ekonomice. Naopak je evidována nižší spotřeba v dopravě. Celkově se ČR řadí k zemím s mírně vyšší konečnou spotřebou energie přepočtenou na jednoho obyvatele (2,4 toe/obyv. v ČR oproti 2,3 toe/obyv. v EU27), tedy o 6,0 % více (Graf 7).

Budoucí výhledy

Dle komplexního energetického scénáře, vypracovaného pomocí modelu EFOM/ENV a schváleného usnesením vlády z 10.3.2004, jenž je součástí Státní energetické koncepce ČR, lze předpokládat následující vývoj.

Při uplatnění opatření Státní energetické koncepce by mělo energetické hospodářství směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů. Významně by se měly zlepšit všechny kvalitativní parametry energetického hospodářství, zvýšit se zhodnocování spotřebované energie HDP a zvýšit se úspory a hospodaření s energií. Tyto faktory by společně měly přispět k pozitivnímu vývoji energetické náročnosti tvorby HDP a k rychlému přibližování se parametrům zemí EU.

Při jen minimálním přírůstku spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ), v průběhu 30 let o 0,2 % ročně, se bude dále měnit struktura primárních zdrojů energie. Spotřeba i těžba hnědého uhlí klesnou v průběhu sledovaného období vůči roku 2000 o cca 40 %. Na polovinu by měla klesnout spotřeba ropy. Pomalým tempem bude stoupat spotřeba kapalných paliv.

K nárůstu významu ve struktuře PEZ dojde u zemního plynu, jehož spotřeba by měla k roku 2030 vzrůst o necelou pětinu, dále u jaderného paliva s 2,5 násobkem vůči spotřebě roku 2000 a především u obnovitelných zdrojů energie s 6,4 násobkem jejich spotřeby v roce 2000. Diverzifikace spotřeby PEZ by se v důsledku těchto změn měla dále zvýšit.

Spotřeba elektřiny poroste, ale s postupným poklesem tempa růstu spotřeby. Průměrný meziroční růst spotřeby elektřiny v období 2030/2000 bude činit 1,3 %. Exportní charakter elektrizační soustavy bude trvat po celou první dekádu. Po roce 2010 se již nepředpokládá pokračování tohoto exportního charakteru. Dovozy elektřiny by měly krýt nedostatek instalovaného výkonu v době kulminace obnovy elektráren kolem roku 2020. Mezi roky 2020 a 2025 se počítá s výrobou na 1. novém jaderném bloku (600 MW), mezi rokem 2025 a 2030 na dalším novém bloku, doplněnou i mírným nárůstem výroby elektřiny ze zemního plynu. Jaderná energie se po roce 2025 stane nejvýraznější technologií výroby elektřiny. Předpokládá se významný růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie – ČR by tak neměla mít problémy se splněním národního indikativního cíle. Národní indikativní cíl podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by měl být v roce 2010 splněn a případně mírně překročen. Rovněž se předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních zdrojů do roku 2030 vzroste na 15,7 %.