ENERGETICKÁ NÁROČNOST HOSPODÁŘSTVÍ – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru

Graf 2: Energetická náročnost v sektorovém členění, ČR [MJ/tis.Kč]
Zdroj: ČSÚ

Graf 3: Spotřeba primárních energetických zdrojů (PEZ), ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Graf 4: Podíl jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě PEZ v posledním dostupném roce (uveden v odkazu na data), ČR [%]
Zdroj: ČSÚ

Graf 5: Energetická náročnost ekonomiky, mezinárodní srovnání v letech uvedených v odkazu na data [kgoe/1000 EUR]
Zdroj: Eurostat

Podrobné vyhodnocení – textová část

Energetická náročnost představuje množství energie potřebné k zajištění daného objemu výroby, dopravy či služeb. Odpovídá tedy nárokům, které klade určité odvětví na spotřebu energie. Cílem je dosáhnout co největší produkce a zajištění rozsahu a kvality služeb při co nejnižších nárocích na energetické zdroje.

Meziroční tempo poklesu energetické náročnosti bylo zvláště v období let 2000 až 2003 velmi nestálé a rozkolísané, ale od roku 2004 se situace podstatně zlepšila a energetická náročnost významně klesala (viz Graf 1). Kromě hospodářského růstu měly na tuto skutečnost vliv rovněž realizace nástrojů Státní energetické koncepce, která byla přijata v březnu 2004. Tuzemská spotřeba energie na jednotku HDP až do 2008 trvale klesala. V roce 2009 vlivem finanční a hospodářské krize došlo kromě poklesu spotřeby primárních energetických zdrojů i k poklesu HDP, což výrazným způsobem ovlivnilo i energetickou náročnost hospodářství, která se přechodně zvýšila.

V roce 2010 české hospodářství začalo opět růst. Tato situace ovlivnila spotřebu PEZ opět směrem k vyšší spotřebě (o 5,3 %), ale také HDP zaznamenalo nárůst, a to o 2,3 %. Obě tyto hodnoty pak ovlivnily celkovou energetickou náročnost hospodářství, která se po přechodném růstu zapříčiněném hospodářskou krizí v roce 2010 opět zvýšila, a to o 2,9 %. V dlouhodobějším měřítku je však stále znatelný pokles, oproti roku 2000 se energetická náročnost českého hospodářství snížila o 19,0 %.

V roce 2011 se situace zcela obrátila. Bylo dosaženo absolutního decouplingu mezi HDP a spotřebou PEZ, kdy HDP vzrostlo, ale spotřeba PEZ poklesla. Energetická náročnost hospodářství dosáhla 505,6 GJ/tis. Kč (s.c.r. 2005) a meziročně se tak snížila o 3,3 %. V dlouhodobějším měřítku od roku 2000 (kdy tato hodnota dosáhla 661,8 GJ/tis. Kč) nastal celkový pokles energetické náročnosti o 23,6 %.

Největší podíl na energetické náročnosti hospodářství v sektorovém členění (viz Graf 2) zaujímají sektory dopravy, průmyslu a zemědělství. Zatímco energetická náročnost průmyslu se stabilně dlouhodobě snižovala (pokles v letech 2000–2009 o 47 %), energetická náročnost v dopravě spíše rostla nebo kolísala. V roce 2010 se však u obou odvětví situace obrátila: meziročně byl zaznamenán pokles energetické náročnosti dopravy o 9,1 %, u průmyslu vzestup o 9,5 %. Energetická náročnost dopravy je oproti ostatním odvětvím vysoká, neboť je zde započítána i individuální automobilová doprava, která nevytváří žádnou přidanou hodnotu do národní ekonomiky. Podíl této individuální dopravy činí přibližně 53 %.

Zvyšování energetické efektivnosti (instalace zařízení s vyšší účinností, zavedení nejlepších dostupných technik (BAT), omezení tepelných ztrát, omezení plýtvání s energií) je bezesporu nejvýznamnější cesta ke snižování poptávky po energii, snižování emisí škodlivin do životního prostředí, snižování růstu dovozní energetické závislosti a zvyšování konkurenceschopnosti energetického odvětví i celého hospodářství.

Lze konstatovat, že zatímco po roce 2000 byl pokles energetické náročnosti ekonomiky způsoben zejména vysokým tempem růstu HDP a nikoliv klesající spotřebou primárních energetických zdrojů (PEZ), v posledních čtyřech letech se na poklesu energetické náročnosti pozitivně projevuje právě pokles spotřeby PEZ (viz Graf 3).

Ve struktuře PEZ lze od roku 2000 zaznamenat klesání spotřeby tuhých paliv, které je vyvažováno nárůstem spotřeby kapalných paliv a výrobou energie v jaderných elektrárnách (viz Graf 3, resp. Graf 4). Roste také množství energie získané z obnovitelných zdrojů. Podíl spotřeby tuhých paliv je však stále převažující, v roce 2011 zaujímal 43,3 % z celkového množství PEZ. Kapalná paliva mají podíl 20,1 %, prvotní teplo z jaderných elektráren 16,9 % a plynná paliva 16,0 %. Prvotní elektřina (kterou představuje elektřina vyrobená ve vodních elektrárnách bez přečerpávacích vodních elektráren, větrných a fotovoltaických elektrárnách plus saldo dovozu a vývozu elektřiny) dosahuje díky započítané vyvezené elektřině do zahraničí dokonce záporných hodnot (–2,4 % v roce 2011). Teplo z obnovitelných zdrojů každoročně zvyšuje svůj podíl, v roce 2011 byl 6,3 %, což představuje oproti roku 2000 prakticky dvojnásobný podíl (v roce 2000 činil 3,1 %).

Zvýšení podílu prvotního tepla a elektřiny na celkové spotřebě lze vysvětlit rozšířením výroby energie v jaderných elektrárnách, výraznou finanční podporou OZE a účinností evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS), který vede k vyššímu využití bezemisních zdrojů (těch, které neprodukují skleníkové plyny).

Mezinárodní srovnání

V mezinárodním srovnání (viz Graf 5) se ČR stále nachází mezi zeměmi s vysokou energetickou náročností na jednotku HDP, ovšem neustále své postavení směruje k nižším hodnotám. Oproti průměru zemí EU27 je v ČR energetická náročnost tvorby HDP přibližně trojnásobná, důvodem je vysoký podíl energeticky náročného průmyslu v české ekonomice. Dopady vysoké energetické náročnosti jsou přitom značné: potřeba výroby většího množství energie, s tím související vysoké emise znečišťujících látek a skleníkových plynů, na něž navazují zvýšené negativní dopady na stav životního prostředí a zdraví obyvatel.

ČR již podle praxe zemí EU zavedla standardní systémová opatření podmiňující růst energetické efektivnosti (náprava cen energie, stimulační opatření k úsporám energie) a vyhlásila Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

Budoucí výhledy

Dle Komplexního energetického scénáře (zdroj: MPO), jenž je součástí Státní energetické koncepce, bude při uplatnění opatření této koncepce energetické hospodářství směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů. Energetická náročnost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/Kč, tj na 37 %. Zvýší se zhodnocování spotřebované energie HDP, zvýší se úspory a hospodaření s energií. Oba faktory společně přispějí k pozitivnímu vývoji energetické náročnosti tvorby HDP a k rychlému přibližování se parametrům zemí EU.

Dovozy energetických zdrojů budou stále výrazněji převyšovat vývozy. V dovozech energie bude na konci období (2030) dominovat jaderné palivo (35 %) následované ZP (34 %), kapalnými palivy (14,5 %) a černým uhlím a koksem (9 % celkového dovozu energetických zdrojů). Plná závislost bude existovat v případě zemního plynu, ropy, jaderného paliva, vysoká závislost pak v případě černého uhlí 55 %. Dovozní energetická náročnost ČR vzroste téměř dvojnásobně.

Průměrné roční tempo poklesu energetické náročnosti tvorby HDP se v období do roku 2030 očekává 3,22 %, průměrné roční tempo poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP se očekává 2,35 % a dovozní energetická náročnost vzroste v roce 2030 na 57,8 %.