ISSaR

ENERGETICKÁ NÁROČNOST HOSPODÁŘSTVÍ – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
10.09.2013

 


Klíčová otázka

Daří se snižovat energetickou náročnost hospodářství ČR?


Klíčové sdělení

Energetická náročnost hospodářství v ČR dlouhodobě klesá. K zlepšování relativního ukazatele dochází díky růstu ekonomiky, ale také využíváním technologií s nižší energetickou náročností, BAT, zateplováním budov, či úsporami v domácnostech. V roce 2012 došlo pouze k mírnému poklesu energetické náročnosti (o 1,1 %), a to díky většímu poklesu spotřeby energie, než byl pokles HDP.

Ve struktuře PEZ lze od roku 2000 zaznamenat klesání spotřeby tuhých paliv, které je vyvažováno nárůstem spotřeby kapalných paliv a výroby energie v jaderných elektrárnách. Roste také množství energie získané z obnovitelných zdrojů.

V mezinárodním srovnání je ČR stále mezi zeměmi s vysokou energetickou náročností na jednotku HDP.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Státní energetická koncepce ČR z roku 2012:
Vytyčuje následující strategické priority:

  • Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udežení přebytkové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.
  • Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech.
  • Posílení síťové infrastruktury ČR, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společnosti energetické politiky EU.
  • Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky.
  • Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020 (SPŽP ČR):
Je zaměřena na tematické oblasti, kam patří ochrana a udržitelné využívání zdrojů, ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochrana přírody a krajiny a bezpečné prostředí. Mezi cíle SPŽP ČR, týkající se energetiky, patří:

  • Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005.
  • Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.
  • Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR.
  • Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat.
  • Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020.
  • Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy.
  • Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%).

Klimaticko-energetický balíček:
Schválen v roce 2009 Radou EU a Evropským parlamentem. Stanovuje soubor opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie. Jeho součástí jsou i následující směrnice:
Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, jež podporuje snižování energetické náročnosti budov.

Směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie stanovuje, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie během používání a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům možnost volby výrobků s vyšší účinností.

Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.

Akční plán pro energetickou účinnost:
Byl vydán Komisí ES a předkládá rámec politik a opatření, jež mají do roku 2020 posílit využití možnosti 20 % odhadovaných úspor v roční spotřebě primární energie v EU.

Druhý akční plán energetické účinnosti:
Byl vypracován v souladu s požadavkem Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách. Cílem má být snížení roční průměrné spotřeby elektřiny z let 2002 až 2006 o 9 % v období od roku 2008 do 2016.

Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů:
Stanoví na základě Rozhodnutí Komise 2009/548/ES národní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Energetická náročnost HDP, ČR [index 1995=100]
Zdroj: ČSÚ

Energy intensity of the economy (of GDP generation), the Czech Republic

 
Legenda:
__
 HDP (stálé ceny r. 2005)
__
 Spotřeba primárních energetických zdrojů (PEZ)
__
 Celková energetická náročnost
 
 
Odkaz na data:

Graf 2: Energetická náročnost v sektorovém členění, ČR [MJ/tis.Kč]
Zdroj: ČSÚ

Energy intensity in individual sectors of the national economy, the Czech Republic

 
Legenda:
 
 Zemědělství a lesnictví
 
 Doprava
 
 
 
 Průmysl
 
 Ostatní odvětví
 
 
 
 
 Stavebnictví
 
 
 
 
Poznámka:
Energetická náročnost v sektorovém členění = podíl konečné spotřeby energie (KSE) v daném sektoru na hrubé přidané hodnotě (HPH) daného sektoru.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Spotřeba primárních energetických zdrojů (PEZ), ČR [PJ]
Zdroj: ČSÚ

Consumption of primary energy sources, the Czech Republic

 
Legenda:
 
 Tuhá paliva
 
 Kapalná paliva
 
 Plynná paliva
 
 Prvotní teplo a elektřina
 
 
Odkaz na data:

Graf 4: Podíl jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě PEZ v posledním dostupném roce (uveden v odkazu na data), ČR [%]
Zdroj: ČSÚ


 
Legenda:
 
 Tuhá paliva
 
 Kapalná paliva
 
 Plynná paliva
 
 Prvotní teplo a elektřina
 
 
Odkaz na data:

Graf 5: Energetická náročnost ekonomiky, mezinárodní srovnání v letech uvedených v odkazu na data [kgoe/1000 EUR]
Zdroj: Eurostat


 
Legenda:
 
 Výchozí rok
 
 Poslední dostupný rok
 
 
Odkaz na data:

Podrobné vyhodnocení – textová část

Energetická náročnost představuje množství energie potřebné k zajištění daného objemu výroby, dopravy či služeb. Odpovídá tedy nárokům, které klade určité odvětví na spotřebu energie. Cílem je dosáhnout co největší produkce a zajištění rozsahu a kvality služeb při co nejnižších nárocích na energetické zdroje.

Meziroční tempo poklesu energetické náročnosti bylo zvláště v období let 2000 až 2003 velmi nestálé a rozkolísané, ale od roku 2004 se situace podstatně zlepšila a energetická náročnost významně klesala (viz Graf 1). Kromě hospodářského růstu měly na tuto skutečnost vliv rovněž realizace nástrojů Státní energetické koncepce, která byla přijata v březnu 2004. Tuzemská spotřeba energie na jednotku HDP až do 2008 trvale klesala. V roce 2009 vlivem finanční a hospodářské krize došlo kromě poklesu spotřeby primárních energetických zdrojů i k poklesu HDP, což výrazným způsobem ovlivnilo i energetickou náročnost hospodářství, která se přechodně zvýšila.

V roce 2010 české hospodářství začalo opět růst. Tato situace ovlivnila spotřebu PEZ opět směrem k vyšší spotřebě (o 5,3 %), ale také HDP zaznamenalo nárůst, a to o 2,3 %. Obě tyto hodnoty pak ovlivnily celkovou energetickou náročnost hospodářství, která se po přechodném růstu zapříčiněném hospodářskou krizí v roce 2010 opět zvýšila, a to o 2,9 %. V dlouhodobějším měřítku je však stále znatelný pokles, oproti roku 2000 se energetická náročnost českého hospodářství snížila o 19,0 %.

V roce 2011 se situace zcela obrátila. Bylo dosaženo absolutního decouplingu mezi HDP a spotřebou PEZ, kdy HDP vzrostlo, ale spotřeba PEZ poklesla. Energetická náročnost hospodářství dosáhla 505,6 GJ/tis. Kč (s.c.r. 2005) a meziročně se tak snížila o 3,3 %. V dlouhodobějším měřítku od roku 2000 (kdy tato hodnota dosáhla 661,8 GJ/tis. Kč) nastal celkový pokles energetické náročnosti o 23,6 %.

V roce 2012 meziročně mírně poklesla spotřeba PEZ (o 2,3 %), ale také HDP (o 1,2 %). Energetická náročnost hospodářství tedy dosáhla 498,8 GJ/tis. Kč (s.c.r. 2005) a meziročně se tak snížila o 1,1 %. Od roku 2000 klesla energetická náročnost celkem o 24,6 %.

Největší podíl na energetické náročnosti hospodářství v sektorovém členění (viz Graf 2) zaujímají sektory dopravy, průmyslu a zemědělství. Zatímco energetická náročnost průmyslu se dlouhodobě snižuje (v letech 2000–2011 pokles o 52,3 %), energetická náročnost v dopravě spíše rostla a v posledních pěti letech kolísá. V roce 2011 byl zaznamenán meziroční nárůst energetické náročnosti dopravy o 3,7 %, u průmyslu pokles o 12,2 %. Energetická náročnost dopravy je oproti ostatním odvětvím vysoká, neboť je zde započítána i individuální automobilová doprava, která nevytváří žádnou přidanou hodnotu do národní ekonomiky. Podíl této individuální dopravy činí přibližně 53 %.

Zvyšování energetické efektivnosti (instalace zařízení s vyšší účinností, zavedení nejlepších dostupných technik (BAT), omezení tepelných ztrát, omezení plýtvání s energií) je bezesporu nejvýznamnější cesta ke snižování poptávky po energii, snižování emisí škodlivin do životního prostředí, snižování růstu dovozní energetické závislosti a zvyšování konkurenceschopnosti energetického odvětví i celého hospodářství.

Lze konstatovat, že zatímco po roce 2000 byl pokles energetické náročnosti ekonomiky způsoben zejména vysokým tempem růstu HDP a nikoliv klesající spotřebou primárních energetických zdrojů (PEZ), v posledních pěti letech se na poklesu energetické náročnosti pozitivně projevuje pokles spotřeby PEZ (viz Graf 3).

Ve struktuře PEZ lze od roku 2000 zaznamenat klesání spotřeby tuhých paliv, které je vyvažováno nárůstem spotřeby kapalných paliv a výrobou energie v jaderných elektrárnách (viz Graf 3, resp. Graf 4). Roste také množství energie získané z obnovitelných zdrojů. Podíl spotřeby tuhých paliv je však stále převažující, v roce 2012 zaujímal 40,9 % z celkového množství PEZ. Kapalná paliva mají podíl 20,4 %, prvotní teplo z jaderných elektráren 18,5 % a plynná paliva 15,9 %. Prvotní elektřina (kterou představuje elektřina vyrobená ve vodních elektrárnách bez přečerpávacích vodních elektráren, větrných a fotovoltaických elektrárnách plus saldo dovozu a vývozu elektřiny) dosahuje díky započítané vyvezené elektřině do zahraničí dokonce záporných hodnot (–2,5 % v roce 2012). Teplo z obnovitelných zdrojů každoročně zvyšuje svůj význam, v roce 2012 představovalo 6,7 %, což je oproti roku 2000 prakticky dvojnásobný podíl (v roce 2000 činil 3,1 %).

Zvýšení podílu prvotního tepla a elektřiny na celkové spotřebě lze vysvětlit rozšířením výroby energie v jaderných elektrárnách, výraznou finanční podporou OZE a účinností evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS), který vede k vyššímu využití bezemisních zdrojů (těch, které neprodukují skleníkové plyny).

Mezinárodní srovnání

V mezinárodním srovnání (viz Graf 5) se ČR stále nachází mezi zeměmi s vysokou energetickou náročností na jednotku HDP, ovšem neustále své postavení směruje k nižším hodnotám. Oproti průměru zemí EU27 je v ČR energetická náročnost tvorby HDP přibližně 2,6násobná, důvodem je vysoký podíl energeticky náročného průmyslu v české ekonomice. Dopady vysoké energetické náročnosti jsou přitom značné: potřeba výroby většího množství energie, s tím související vysoké emise znečišťujících látek a skleníkových plynů, na něž navazují zvýšené negativní dopady na stav životního prostředí a zdraví obyvatel.

ČR již podle praxe zemí EU zavedla standardní systémová opatření podmiňující růst energetické efektivnosti (náprava cen energie, stimulační opatření k úsporám energie) a vyhlásila Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.


Budoucí výhledy

Cílem Státní energetické koncepce (2012) je zachovat a případně zvýšit trend poklesu energetické náročnosti tvorby HDP a usilovat o to, aby po roce 2020 byla energetická náročnost v jednotlivých oborech na úrovni srovnatelných ekonomik v rámci EU. Tohoto stavu bude možné dosáhnout pomocí stimulace zvyšování energetické efektivity a úspor v průmyslu, dopravě, službách, veřejném sektoru i v domácnostech. Zvyšováním energetické efektivity pomocí cílené obměny spotřebičů. Zvýšením efektivnosti přeměn energie, snížení ztrát při přenosu energie, a také zvýšenou snahou o změnu spotřebního chování, zejména ekonomické a energetické gramotnosti. Strategie do roku 2040 uvádí následující body:
Elektroenergetika a teplárenství
• Zabezpečit zvýšení účinnosti přeměn a využití energie s využitím parametrů BAT pro všechny nově budované a rekonstruované zdroje. Nové spalovací zdroje budovat jako vysokoúčinné či kogenerační.
• Omezení nízkoúčinné kondenzační výroby pomocí finančních nástrojů.
• Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla.
• Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů).

Domácnosti, služby a veřejný sektor (budovy, zařízení budov a spotřebiče)
• Zvýšit účinnost spotřebičů pomocí přirozené obměny a zvýšené informovanosti o výhodách úsporných spotřebičů.
• Zvýšit tepelně-izolační vlastnosti obálek budov (snížení spotřeby energie na vytápění o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005). Zvyšovat podíl nízkoenergetických a pasivních budov v nové výstavbě do r. 2020, poté povolovat výstavbu budov pouze v tomto standardu.
Průmysl
• Zavést závazná schémata podpory zvyšování efektivity a snižování spotřeby. Tento systém založit na mixu finančních a daňových nástrojů, společně se systémem povinných úspor.
• Podporovat rekonstrukce zařízení a technologií za účelem zvýšení jejich efektivity.
Doprava
• Zvýšit účinnost energetické přeměny u spalovacích motorů se souběžným účinkem a snížení měrných emisí z dopravy, a to i fiskálními nástroji (odstupňovaná silniční daň, platba za využití infrastruktury/mýto).
• Snížit ztráty při provozu napájecích soustav a zařízení v elektrické trakci.
• Zvýšit účinnost přeměny u hnacích vozidel v kolejové dopravě při obnově vozového parku včetně využívání rekuperace.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů