ISSaR

EMISE PREKURZORŮ OZONU vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
30.08.2013

 


Klíčová otázka

Daří se snižovat emise prekurzorů přízemního ozonu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví a vegetaci?


Klíčové sdělení

Emise prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4) mezi roky 1990–2012 klesly o 65,7 %. Mezi lety 2011 a 2012 došlo k poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu o 4,9 %. Na meziročním poklesu emisí se nejvíce podílely emise NOx, které klesly o 5,9 %.

Na emisích prekurzorů přízemního ozonu se v roce 2012 podílely z 59,4 % emise NOx, VOC z 30,3 %, emise CO z 8,7 % a emise CH4 z 1,6 %.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Národní program snižování emisí
Představuje základní strategický dokument ČR v oblasti ochrany ovzduší. Zabývá se požadavkem snížení emisí prekurzorů ozonu (VOC, NOx), tj. látek, ze kterých vzniká přízemní ozon v atmosféře. Národní emisní stropy pro jednotlivé látky pro rok 2010 byly stanoveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší (NECD) a ČR svůj závazek k roku 2010 splnila. Směrnicí 2001/81/ES vycházející mimo jiné z příslušných protokolů Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP), byly kromě stanovení národních emisních stropů pro rok 2010 rovněž byly formulovány emisní scénáře pro rok 2015 a ilustrativní hodnoty emisního scénáře pro rok 2020. Emisní stropy byly určeny následovně: pro NOx 286 kt/rok, 349 kt/rok v potenciálu tvorby přízemního ozonu (TOFP1) a pro VOC 220 kt/rok, 220 kt/rok v TOFP.

Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020
Vyčísluje snížení emisí znečišťujících látek, kterého je ČR schopna dosáhnout do roku 2020 v rámci revize Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) při aplikaci opatření vyplývajících z platné národní a evropské legislativy, bez nutnosti realizace dodatečných opatření.

V souvislosti se znečištěním ovzduší přízemním ozonem je cílem Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (tzv. Göteborský protokol) k CLRTAP kontrolovat a snižovat emise jeho prekurzorů (NOx a VOC), které jsou vyvolány antropogenními činnostmi. Přijetí Protokolu by mělo v Evropě vést ke snížení počtu dní s vysokými koncentracemi ozonu na polovinu a následně ke snížení vlivu přízemního ozonu na lidské zdraví. V roce 2012 byl Göteborský protokol revidován. Byly stanoveny nové emisní stropy pro rok 2020 a nově přidán emisní strop pro suspendované částice velikosti frakce PM2,5. Emisní stropy jsou stanoveny jako procentuální snížení emisí vzhledem ke stavu roku 2005, pro VOC je stanoveno snížení emisí o 18 %, pro NOx o 35 %.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Celkové emise prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 1990=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 VOC
__
 CH4
 
    __
 NOx
__
 Celkem
 
    __
 CO
 
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro NOx: 286 kt za rok a VOC: 220 kt za rok.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřenými v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
 
Odkaz na data:

Graf 2: Celkové emise prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 2000=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 VOC
__
 CH4
 
    __
 NOx
__
 Celkem
 
    __
 CO
 
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro NOx: 286 kt za rok a VOC: 220 kt za rok.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřenými v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 VOC
 
 NOx
 
 CO
 
 CH4
 
Odkaz na data:

Graf 4: Zdroje emisí prekurzorů ozonu v posledním dostupném roce (uvedeném v odkazu na data) a jejich podíl na emisi jednotlivých látek, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 Veřejná energetika
 
 Vytápění domácností
 
 Zpracování mrvy
 
 
 
 Výrobní procesy se spalováním
 
 Fugitivní emise z těžby a distribuce paliv
 
 Odpady
 
 
 
 
 Doprava
 
 Výrobní procesy bez spalování
 
 Ostatní sektory
 
 
 
 
 Služby, domácnosti a zemědělství bez vytápění domácností
 
 Použití rozpouštědel
 
 
 
 
Odkaz na data:

Graf 5: Změna v produkci emisí prekurzorů ozonu v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem (uvedeným v odkazu na data), ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
V grafu jsou zobrazeny následující sektory (zleva doprava): veřejná energetika; výrobní procesy se spalováním; doprava; služby, domácnosti a zemědělství; výrobní procesy bez spalování, zpracování mrvy.
Změna v produkci emisí u ostatních sektorů a v produkci celkových emisí je uvedena v odkazu na data.
 
 
Odkaz na data:

Graf 6: Změny emisí VOC a NOx mezi roky 1990–2011 a odchylky od lineárního trendu snižování emisí směrem k naplnění národních emisních stropů v roce 2010 a v roce 2020, mezinárodní srovnání, 2012 [%]
Zdroj: EEA

 
Poznámka:
Cíle Göteborgského protokolu pro rok 2010 jsou uvedeny i pro státy mimo EU (např. Norsko a Švýcarsko). Göteborgský protokol dosud nepodepsaly Island a Turecko, Lichtenštejnsko jej podepsalo, ale dosud neratifikovalo.
 
 
Odkaz na data:
 

Podrobné vyhodnocení – textová část

Těkavé organické látky, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a methan patří mezi tzv. prekurzory přízemního ozonu, tj. znečišťující látky ovzduší, který vzniká v ovzduší sekundárně. U přízemního ozonu byl prokázán nepříznivý vliV tomto období se snížily emise NOx o 42 %, emise VOC o 53 %, emise CO o 61 % a emise CH4 o 32 %. K poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu, zejména emisí NOx a VOC, výrazně přispěla globální ekonomická krize mezi lety 2007–2010. Hlavními zdroji emisí prekurzorů přízemního ozonu bylo v roce 2010 zemědělství (50 % emisí CH4), činnosti zaměřené na použití rozpouštědel (42 % emisí VOC) a sektor dopravy (41 % emisí NOx, 27 % emisí CO). V rámci 32 členských zemí EEA je právě sektor dopravy nejdominantnějším zdrojem emisí prekurzorů přízemního ozonu. Tento sektor však také od roku 1990 nejvíce přispěl k celkovému snížení emisí CO o 71 %, 41% snížení emisí NOx a 53% snížení emisí VOC, a to zejména v důsledku rozšíření automobilových katalyzátorů a plnění emisních EURO norem.v na lidské zdraví i vegetaci. Na tvorbě přízemního ozonu se nejvíce podílejí NOx (59 %) a VOC (30 %). CO přispívá 9 %, CH4 2 %. V porovnání s rokem 2000 se situace výrazně nezměnila (viz Graf 3).

V letech 1990–2012 došlo ke snížení agregovaných emisí prekurzorů ozonu o 65,7 % (viz Graf 1) v důsledku restrukturalizace národní ekonomiky, zpřísnění právních předpisů, modernizací vozového parku a realizací opatření na ochranu ovzduší (např. denitrifikace). Hodnota agregované emise prekurzorů ozonu se získá součtem emisí jednotlivých látek (těkavé organické látky VOC, oxidy dusíku NOx, oxid uhelnatý CO a methan CH4) v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu – více viz Specifikace indikátoru

Při hodnocení poklesu emisí jednotlivých látek lze konstatovat v období 1990–2012 pokles VOC o 70,2 %, NOx o 61,6 %, CO o 73,1 % a CH4 o 44,6 %. K poklesu celkových agregovaných emisí nejvíce přispěly NOx a VOC, a to 38,9 a 30,0 %.

Pokles produkce emisí na začátku 21. století se zpomalil (viz Graf 1, resp. Graf 2). Výraznější pokles emisí prekurzorů přízemního ozonu od roku 2000 byl zaznamenán v letech 2008–2010 v důsledku ekonomické krize. Pokles emisí v letech 2000–2012 činil 31,6 % z 634,2 kt/rok v TOFP na 434,0 kt/rok (viz Graf 2).

Emise prekurzorů ozonu dosáhly v roce 2012 úrovně 434,0 kt/rok v TOFP. Oproti roku 2011 (456,2 kt/rok v TOFP) došlo k poklesu o 4,9 %. Na poklesu se podílely emise VOC (pokles o 3,0 %), a NOx (pokles o 5,9 %). Meziroční úbytek byl zapříčiněn poklesem emisí ze zvláště velkých a velkých, malých a mobilních zdrojů. Emise NOx dosáhly v roce 2012 úrovně 211,4 kt v TOFP (274,1 kt v TOFP v roce 2011); emise VOC poklesly na 131,5 kt v TOFP (135,5 kt v TOFP v roce 2011), emise CO poklesly na 37,7 kt v TOFP (39,7 kt v TOFP v roce 2011). Emise CH4 v posledních letech stagnují.

V roce 2010 a 2011 došlo k návratu k předkrizovému období z let 2008–2009, nicméně v roce 2012 došlo k poklesu průmyslové produkce, a tím i k poklesu emisí z průmyslu. I přes dlouhodobě vzestupnou tendenci celkové výroby elektrické energie došlo v roce 2012 ke stagnaci ve výrobě elektrické energie, a došlo ke snížení výroby elektřiny v parních elektrárnách, které spalují zejména hnědé uhlí (o 4,1 % v porovnání s rokem 2011). S tímto vývojem je možné spojit pouze pomalu klesající podíl emisí CO, jehož hlavním producentem je veřejná a průmyslová energetika. Příčinou mírného poklesu emisí v dopravě mezi lety 2011–2012 je postupná obnova vozového parku a snížení spotřeby energie, které kompenzuje stagnující a rostoucí výkony dopravy (viz indikátor Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy a Vozový park osobních a nákladních vozidel).

Hlavními zdroji emisí prekurzorů ozonu v roce 2011 je doprava (viz Graf 4), která produkuje téměř 28,2 % všech emisí prekurzorů ozonu (tj. 129,0 kt v TOFP, veřejná energetika produkuje 23,0 % emisí prekurzorů ozonu (tj. 105,4 kt v TOFP). Třetím největším zdrojem jsou služby, domácnosti a zemědělství (17,8 %) a dále použití rozpouštědel (16,5 %). Oproti roku 2000 nedošlo ve struktuře zdrojů k žádné významné změně.

Hodnoty emisí prekurzorů ozonu pro rok 2012, pro které jsou stanoveny národní emisní stropy (VOC a NOx), jsou za celou ČR pod úrovní stanoveného stropu (viz Graf 6). Na úrovni krajů mohou být některé doporučované hodnoty emisních stropů mírně překračovány, lze však předpokládat, že v následujícím období bude i zde dosaženo doporučených emisních stropů.

ČR splnila národní emisní stropy pro prekurzory přízemního ozonu (VOC a NOx) stanovené směrnicí NECD pro rok 2010 (viz Graf 1, resp. Graf 2).

Mezinárodní srovnání

V členských zemích EEA mezi lety 1990–2010 výrazně poklesly emise prekurzorů přízemního ozonu (viz Graf 6). V tomto období se snížily emise NOx o 42 %, emise VOC o 53 %, emise CO o 61 % a emise CH4 o 32 %. K poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu, zejména emisí NOx a VOC, výrazně přispěla globální ekonomická krize mezi lety 2007–2010. Hlavními zdroji emisí prekurzorů přízemního ozonu bylo v roce 2010 zemědělství (50 % emisí CH4), činnosti zaměřené na použití rozpouštědel (42 % emisí VOC) a sektor dopravy (41 % emisí NOx, 27 % emisí CO). V rámci 32 členských zemí EEA je právě sektor dopravy nejdominantnějším zdrojem emisí prekurzorů přízemního ozonu. Tento sektor však také od roku 1990 nejvíce přispěl k celkovému snížení emisí CO o 71 %, 41% snížení emisí NOx a 53% snížení emisí VOC, a to zejména v důsledku rozšíření automobilových katalyzátorů a plnění emisních EURO norem.  

Více informací o mezinárodním srovnání naleznete ZDE a ve zprávě EEA.


1 Veškeré číselné údaje týkající se emisí prezentované v grafech i v textech vycházejí z hodnot emisí vyjádřených v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu (TOFP z angl. Tropospheric Ozone Formation Potentials). Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.


Budoucí výhledy

"Znečištění ovzduší a jeho následky na zdraví a na kvalitu života občanů EU jsou příliš rozsáhlé na to, aby nebyly podniknuty kroky nad rámec současné legislativy", konstatuje Tematická strategie o znečišťování ovzduší (dále jen Strategie). Strategie navrhuje výrazné snížení emisí látek znečišťující ovzduší. V souvislosti s přízemním ozonem se jedná o snížení emisí VOC o 51 % a NOx o 60 % k roku 2020 oproti roku 2000 v rámci členských států EU.

Návrh revidované směrnice NECD je v přípravě. Revidovaná směrnice stanoví národní emisní stropy k roku 2020 pro dva prekurzory přízemního ozonu (tj. NOx a VOC), dále samozřejmě pro SO2, NH3 a nově pro suspendované částice PM2,5. Revize směrnice NECD je součástí implementace Strategie.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů