ISSaR

EMISE PREKURZORŮ OZONU vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
30.01.2015

 


Klíčová otázka

Daří se snižovat emise prekurzorů přízemního ozonu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví a vegetaci?


Klíčové sdělení

Emise prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4) mezi roky 1990–2013 klesly o 67,6 %. Mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu o 4,8 %. Na meziročním poklesu emisí se nejvíce podílely emise NOx, které klesly o 6,9 %.

Na emisích prekurzorů přízemního ozonu se v roce 2013 podílely z 52,9 % emise NOx, VOC z 31,4 %, emise CO z 14,0 % a emise CH4 z 1,7 %.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Národní program snižování emisí
Představuje základní strategický dokument ČR v oblasti ochrany ovzduší. Zabývá se požadavkem snížení emisí prekurzorů ozonu (VOC, NOx), tj. látek, ze kterých vzniká přízemní ozon v atmosféře. Národní emisní stropy pro jednotlivé látky pro rok 2010 byly stanoveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší (NECD) a ČR svůj závazek k roku 2010 splnila. Směrnicí 2001/81/ES vycházející mimo jiné z příslušných protokolů Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP), byly kromě stanovení národních emisních stropů pro rok 2010 rovněž byly formulovány emisní scénáře pro rok 2015 a ilustrativní hodnoty emisního scénáře pro rok 2020. Emisní stropy byly určeny následovně: pro NOx 286 kt/rok, 349 kt/rok v potenciálu tvorby přízemního ozonu (TOFP1) a pro VOC 220 kt/rok, 220 kt/rok v TOFP.

Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020
Vyčísluje snížení emisí znečišťujících látek, kterého je ČR schopna dosáhnout do roku 2020 v rámci revize Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) při aplikaci opatření vyplývajících z platné národní a evropské legislativy, bez nutnosti realizace dodatečných opatření.

V souvislosti se znečištěním ovzduší přízemním ozonem je cílem Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (tzv. Göteborský protokol) k CLRTAP kontrolovat a snižovat emise jeho prekurzorů (NOx a VOC), které jsou vyvolány antropogenními činnostmi. Přijetí Protokolu by mělo v Evropě vést ke snížení počtu dní s vysokými koncentracemi ozonu na polovinu a následně ke snížení vlivu přízemního ozonu na lidské zdraví. V roce 2012 byl Göteborský protokol revidován. Byly stanoveny nové emisní stropy pro rok 2020 a nově přidán emisní strop pro suspendované částice velikosti frakce PM2,5. Emisní stropy jsou stanoveny jako procentuální snížení emisí vzhledem ke stavu roku 2005, pro VOC je stanoveno snížení emisí o 18 %, pro NOx o 35 %.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Celkové emise prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 1990=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 VOC
__
 CH4
 
    __
 NOx
__
 Celkem
 
    __
 CO
 
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro NOx: 286 kt za rok a VOC: 220 kt za rok.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřenými v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
 
Odkaz na data:

Graf 2: Celkové emise prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 2000=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
 VOC
__
 CH4
 
    __
 NOx
__
 Celkem
 
    __
 CO
 
 
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro NOx: 286 kt za rok a VOC: 220 kt za rok.
Veškeré emise, i vypočítané indexy, vychází z emisí vyjádřenými v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu. Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 VOC
 
 NOx
 
 CO
 
 CH4
 
Odkaz na data:

Graf 4: Zdroje emisí prekurzorů ozonu v posledním dostupném roce (uvedeném v odkazu na data) a jejich podíl na emisi jednotlivých látek, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
 Veřejná energetika
 
 Vytápění domácností
 
 Zpracování mrvy
 
 
 
 Výrobní procesy se spalováním
 
 Fugitivní emise z těžby a distribuce paliv
 
 Odpady
 
 
 
 
 Doprava
 
 Výrobní procesy bez spalování
 
 Ostatní sektory
 
 
 
 
 Služby, domácnosti a zemědělství bez vytápění domácností
 
 Použití rozpouštědel
 
 
 
 
Odkaz na data:

Graf 5: Změna v produkci emisí prekurzorů ozonu v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem (uvedeným v odkazu na data), ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
V grafu jsou zobrazeny následující sektory (zleva doprava): veřejná energetika; výrobní procesy se spalováním; doprava; služby, domácnosti a zemědělství; výrobní procesy bez spalování, zpracování mrvy.
Změna v produkci emisí u ostatních sektorů a v produkci celkových emisí je uvedena v odkazu na data.
 
 
Odkaz na data:

Graf 6: Změny emisí VOC a NOx mezi roky 1990–2011 a odchylky od lineárního trendu snižování emisí směrem k naplnění národních emisních stropů v roce 2010 a v roce 2020, mezinárodní srovnání, 2012 [%]
Zdroj: EEA

 
Poznámka:
Cíle Göteborgského protokolu pro rok 2010 jsou uvedeny i pro státy mimo EU (např. Norsko a Švýcarsko). Göteborgský protokol dosud nepodepsaly Island a Turecko, Lichtenštejnsko jej podepsalo, ale dosud neratifikovalo.
 
 
Odkaz na data:
 

Podrobné vyhodnocení – textová část

Těkavé organické látky, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a methan patří mezi tzv. prekurzory přízemního ozonu, tj. znečišťující látky ovzduší, který vzniká v ovzduší sekundárně. U přízemního ozonu byl prokázán nepříznivý vliv na lidské zdraví i vegetaci.

V letech 1990–20132 došlo ke snížení agregovaných emisí prekurzorů ozonu o 67,6 % (viz Graf 1), z 1 265,8 na 409,9 kt/rok v potenciálu tvorby přízemního ozonu, v důsledku restrukturalizace národní ekonomiky, zpřísnění právních předpisů, modernizací vozového parku a realizací opatření na ochranu ovzduší (např. denitrifikace). Hodnota agregované emise prekurzorů ozonu se získá součtem emisí jednotlivých látek (těkavé organické látky VOC, oxidy dusíku NOx, oxid uhelnatý CO a methan CH4) v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby přízemního ozonu – více viz Specifikace indikátoru

Při hodnocení poklesu emisí jednotlivých látek lze konstatovat v období 1990–2013 pokles VOC o 70,8 % na 128,8 kt/rok v TOFP, NOx o 67,7 % (na 216,9 kt/rok v TOFP), CO o 59,1 % (na 57,4 kt/rok v TOFP). Nejméně výrazný pokles byl zaznamenán u emisí CH4, který poklesl o 44,4 %, na 6,9 kt/rok v TOFP. Vývoj podílu emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu mezi lety 1990–2013 ukazuje Graf 3.

Pokles produkce emisí na začátku 21. století se zpomalil (viz Graf 1, resp. Graf 2). Výraznější pokles emisí prekurzorů přízemního ozonu od roku 2000 byl zaznamenán v letech 2008–2010 v důsledku ekonomické krize. Pokles emisí v letech 2000–2013 činil 38,5 % z 666,4 kt/rok v TOFP na 409,9 kt/rok (viz Graf 2).

Emise prekurzorů ozonu dosáhly v roce 2013 úrovně 409,9 kt/rok v TOFP. Oproti roku 2012 (430,7 kt/rok v TOFP) došlo k poklesu o 4,8 %. Na poklesu se podílely NOx (pokles o 6,9 %) a emise VOC (pokles o 4,2 %). Emise NOx dosáhly v roce 2013 úrovně 216,9 kt v TOFP (232,8 kt v TOFP v roce 2012); emise VOC poklesly na 128,8 kt v TOFP (134,4 kt v TOFP v roce 2012), emise CO stagnovaly na 57,4 kt v TOFP (56,6 kt v TOFP v roce 2012). Emise CH4 v posledních letech stagnují.

I nadále dochází k poklesu celkových hodnot emisí prekurzorů ozonu. V roce 2013 se zpomalil pokles průmyslové produkce, a tím došlo také k poklesu emisí z průmyslu. I přes dlouhodobě vzestupnou tendenci celkové výroby elektrické energie dochází od roku 2012 ke stagnaci ve výrobě elektrické energie, a dochází ke snížení výroby elektřiny v parních elektrárnách, které spalují zejména hnědé uhlí (o 3,3 % v porovnání s rokem 2012). S tímto vývojem je možné spojit pouze pomalu klesající podíl emisí CO, jehož hlavním producentem je veřejná a průmyslová energetika. Příčinou mírného poklesu emisí v dopravě v posledních letech je postupná obnova vozového parku a snížení spotřeby energie, které kompenzuje stagnující a rostoucí výkony dopravy (viz indikátor Výkony dopravy a infrastruktura a Emisní náročnost dopravy).

Hlavními zdroji emisí prekurzorů ozonu v roce 2012 je v ČR (viz Graf 4) sektor vytápění domácností (21,2 %, tj. 374,4 kt/rok v TOFP), doprava (12,3 %, což je 216,6 kt/rok v TOFP), fugitivní emise z těžby a distribuce paliv (10,6 %, tj. 186,7 kt/rok v TOFP) a veřejná energetika a výroba tepla (10,5 %, tj. 185,2 kt/rok v TOFP).

Hodnoty emisí prekurzorů ozonu pro rok 2013, pro které jsou stanoveny národní emisní stropy (VOC a NOx), jsou za celou ČR pod úrovní stanoveného stropu (viz Graf 6). Na úrovni krajů mohou být některé doporučované hodnoty emisních stropů mírně překračovány, lze však předpokládat, že v následujícím období bude i zde dosaženo doporučených emisních stropů.

ČR splnila národní emisní stropy pro prekurzory přízemního ozonu (VOC a NOx) stanovené směrnicí NECD pro rok 2010 (viz Graf 1, resp. Graf 2).

Mezinárodní srovnání

V členských zemích EEA mezi lety 1990–2011 výrazně poklesly emise prekurzorů přízemního ozonu (viz Graf 6). V tomto období se snížily emise NOx o 42 %, emise VOC o 53 %, emise CO o 61 % a emise CH4 o 32 %. K poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu, zejména emisí NOx a CO, výrazně přispělo snížení emisí z dopravy. Ke snížení emisí NOx a VOC přispěla globální ekonomická krize mezi lety 2007–2010. Hlavními zdroji emisí prekurzorů přízemního ozonu bylo v roce 2010 zemědělství (50 % emisí CH4), činnosti zaměřené na použití rozpouštědel (42 % emisí VOC) a sektor dopravy (41 % emisí NOx, 27 % emisí CO). V rámci 32 členských zemí EEA je právě sektor dopravy nejdominantnějším zdrojem emisí prekurzorů přízemního ozonu. Tento sektor však také od roku 1990 nejvíce přispěl k celkovému snížení emisí CO o 71 %, 41% snížení emisí NOx a 53% snížení emisí VOC, a to zejména v důsledku rozšíření automobilových katalyzátorů a plnění emisních EURO norem.  

Více informací o mezinárodním srovnání naleznete ve zprávě EEA.


1 Veškeré číselné údaje týkající se emisí prezentované v grafech i v textech vycházejí z hodnot emisí vyjádřených v tzv. potenciálu tvorby přízemního ozonu (TOFP z angl. Tropospheric Ozone Formation Potentials). Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
2 Pro roky 2000 až 2013 byla provedena korekce emisní inventury, zahrnující aktualizaci výpočtu emisí z vytápění domácností (skladby kotlů a emisních faktorů) a ze silniční dopravy (podle údajů Centrálního registru vozidel).


Budoucí výhledy

"Znečištění ovzduší a jeho následky na zdraví a na kvalitu života občanů EU jsou příliš rozsáhlé na to, aby nebyly podniknuty kroky nad rámec současné legislativy", konstatuje Tematická strategie o znečišťování ovzduší (dále jen Strategie). Strategie navrhuje výrazné snížení emisí látek znečišťující ovzduší. V souvislosti s přízemním ozonem se jedná o snížení emisí VOC o 51 % a NOx o 60 % k roku 2020 oproti roku 2000 v rámci členských států EU.

Návrh revidované směrnice NECD je v přípravě. Revidovaná směrnice stanoví národní emisní stropy k roku 2020 pro dva prekurzory přízemního ozonu (tj. NOx a VOC), dále samozřejmě pro SO2, NH3 a nově pro suspendované částice PM2,5. Revize směrnice NECD je součástí implementace Strategie.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů