ISSaR

EMISE OKYSELUJÍCÍCH LÁTEK – vyhodnocení indikátoru

Specifikace indikátoru


Datum poslední aktualizace
08.12.2014

 


Klíčová otázka

Daří se snižovat znečišťování ovzduší okyselujícími látkami, které mají nepříznivý vliv na ekosystémy?


Klíčové sdělení

Emise okyselujících látek1 do ovzduší (SO2, NOx a NH3) v ovzduší od roku 1990 setrvale klesají. Od roku 1990 se celkové množství emisí okyselujících látek snížilo o 84,8 %, v meziročním srovnání 2012−2013 je evidován celkový pokles emisí okyselujících látek o 6,7 %.

Na celkovém úhrnu okyselujících látek se v roce 2013 podílely emise SO2 z 36,1 %, emise NOx z 32,2 %, 31,7 % tvořily emise NH3.

Souhrnné hodnocení trendu

Změna od roku 1990

Změna od roku 2000

Poslední meziroční změna


Cíle a vazby na aktuální koncepční a strategické dokumenty

Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020:
Problematice snížení úrovně znečištění se věnuje v rámci tematické oblasti 2 "Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší". Cílem je splnit nově stanovené emisní stropy pro rok 2020 pro SO2, NH3 a NOx ve shodě s mezinárodními závazky ČR.

Národní program snižování emisí ČR:
Národní program snižování emisí ČR je základním strategickým dokumentem ČR v oblasti ochrany ovzduší. Zabývá se požadavkem snížení emisí okyselujících látek a dodržení národních emisních stropů k roku 2010 (ČR splnila). Národní emisní stropy pro jednotlivé látky pro rok 2010 byly stanoveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES, o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší (NECD), které vychází mimo jiné z příslušných protokolů Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). V rámci tohoto programu byly rovněž formulovány emisní scénáře pro rok 2015 a ilustrativní hodnoty emisního scénáře pro rok 2020. Emisní stropy pro jednotlivé emise okyselujících látek pro rok 2010 byly stanoveny následovně: národní emisní strop pro SO2 265 kt/rok (8,28 kt/rok v ekvivalentu okyselení), pro NOx 286 kt/rok (6,22 kt/rok v ekvivalentu okyselení) a pro NH3 80 kt/rok (4,71 kt/rok v ekvivalentu okyselení).

Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (tzv. Göteborský protokol) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP):
Cílem Protokolu je kontrolovat a snížit emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, které nepříznivě působí na zdraví lidí, přírodní ekosystémy, materiály a zemědělské plodiny následkem acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu. V roce 2012 byl Göteborský protokol revidován. Byly stanoveny nové emisní stropy pro rok 2020 a nově přidán emisní strop pro suspendované částice velikosti frakce PM2,5. Navrhované emisní stropy jsou stanoveny jako procentuální snížení emisí vzhledem ke stavu roku 2005, pro SO2 je stanoveno snížení emisí o 45 %, pro NOx o 35 % a pro NH3 o 7 %.

Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020:
Schválen v roce 2012. Vyčísluje snížení emisí znečišťujících látek, kterého je ČR schopna dosáhnout do roku 2020 v rámci revize Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP) při aplikaci opatření vyplývajících z platné národní a evropské legislativy, bez nutnosti realizace dodatečných opatření.


Podrobné vyhodnocení – grafická část

Graf 1: Celkové emise okyselujících látek, ČR [ekvivalenty okyselení, index 1990=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
NOX
__
SO2
__
NH3
__
Celkem
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro SO2: 265 kt za rok, NOx: 286 kt za rok a NH3: 80 kt za rok.
 
Odkaz na data:

Graf 2: Celkové emise okyselujících látek, ČR [ekvivalenty okyselení, index 2000=100]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
__
NOX
__
SO2
__
NH3
__
Celkem
 
Poznámka:
Národní emisní stropy k roku 2010: pro SO2: 265 kt za rok, NOx: 286 kt za rok a NH3: 80 kt za rok.
 
Odkaz na data:

Graf 3: Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
NOX
 
SO2
 
NH3
 
Odkaz na data:

Graf 4: Zdroje emisí okyselujících látek v posledním dostupném roce (uvedeném v odkazu na data) a jejich podíl na emisi jednotlivých látek, ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
 
Veřejná energetika
 
Vytápění domácností
     
Výrobní procesy se spalováním
 
Výrobní procesy bez spalování
     
Doprava
  Zpracování mrvy
   
Služby, domácnosti a zemědělství bez vytápění domácností
 
Ostatní sektory
 
Odkaz na data:

Graf 5: Změna v produkci emisí okyselujících látek v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem (uvedeným v odkazu na data), ČR [%]
Zdroj: ČHMÚ


 
Legenda:
V grafu jsou zobrazeny následující sektory (zleva doprava): veřejná energetika; výrobní procesy se spalováním; doprava; služby, domácnosti a zemědělství; výrobní procesy bez spalování, zpracování mrvy, ostatní sektory
 
 
Odkaz na data:

Graf 6: Změny emisí NOx a SO2 mezi roky 1990–2011 a odchylky od lineárního trendu snižování emisí směrem k naplnění národních emisních stropů v roce 2010 a v roce 2020, mezinárodní srovnání, 2012 [%]
Zdroj: EEA

 
Poznámka:
Cíle Göteborgského protokolu pro rok 2010 jsou uvedeny i pro státy mimo EU (např. Norsko a Švýcarsko). Göteborgský protokol dosud nepodepsaly Island a Turecko, Lichtenštejnsko jej podepsalo, ale dosud neratifikovalo. 
Hodnoty SO2 pro Island: změna emisí=283 %.
 
 
Odkaz na data:
 

Podrobné vyhodnocení – textová část

Následující hodnocení vychází z emisní bilance, do které byly od roku 2008 započítány emise NH3 z použití dusíkatých hnojiv. V důsledku tohoto došlo k navýšení emisí NH3, celkových emisí okyselujících látek a snížení poklesů emisí v obdobích 1990–2008 a 2000–2008 v porovnání s hodnocením ve Zprávě o životním prostředí ČR 2008. Pro roky 2000 až 2013 byla provedena korekce emisní inventury, zahrnující aktualizaci výpočtu emisí z vytápění domácností (skladby kotlů a emisních faktorů) a ze silniční dopravy (podle údajů Centrálního registru vozidel).

V letech 1990–2012 došlo ke snížení agregovaných emisí okyselujících látek o 84,8 %, ze 79,0 na 12,0 kt/rok v ekvivalentu okyselení (viz Graf 1) v důsledku restrukturalizace národní ekonomiky, zpřísnění právních předpisů a následných realizací opatření na ochranu ovzduší (odsiřování, denitrifikace a odprášení hlavních zdrojů, změna paliv). Hodnota agregované emise okyselujících látek se získá součtem emisí jednotlivých látek (oxid siřičitý SO2, oxidy dusíku NOx a amoniak NH3) v tunách násobených jejich faktorem potenciálu acidifikace – více viz Specifikace indikátoru.

Snížení emisí okyselujících látek je výsledkem zejména poklesu SO2, jeho emise se od roku 1990 snížily o 92,5 %. Emise ostatních jednotlivých okyselujících látek tak poklesly, ale v menším rozsahu (NOx o o 67,7 % na 3,9 kt.rok v ekvivalentu okyselení a NH3 o 58,6 % na 3,8 kt/rok v ekvivalentu okyselení). V roce 1990 SO2 tvořil téměř tři čtvrtiny celkových emisí okyselujících látek. Ve srovnání se situací v roce 2013 došlo k poklesu podílu a významu SO2 a naopak k vzestupu významu NOx a NH3 na celkových emisích agregovaných okyselujících látek, kdy NOx tvoří více než třetinu celkových agregovaných emisí okyselujících látek (viz Graf 3).

Pokles produkce emisí na začátku 21. století se zpomalil (viz Graf 1, resp. Graf 2). První meziroční výraznější pokles po období mírného poklesu od roku 2000 byl zaznamenán v roce 2008, kdy došlo k redukci emisí okyselujících látek o téměř 8 % proti roku 2007 a více než 18 % proti roku 2000. Pokles emisí v letech 2000–2013 činil téměř 31,3 % z 17,5 na 12,0 kt za rok v ekvivalentu okyselení (viz Graf 2).

Oproti roku 2012 (12,9 kt/rok v ekvivalentu okyselení) došlo v roce 2013 k poklesu emisí okyselujících látek o cca 6,7 %. K tomuto poklesu nejvíce přispělo snížení emisí SO2, a to o 10,6 emise NOx, které poklesly o 6,9 %, a emise NH3 o 1,8 %.

Emise SO2 v roce 2013 poklesly z 4,8 kt/rok ekvivalentu okyselení na 4,3 kt/rok ekvivalentu okyselení (z 154,9 kt emisí SO2 v roce 2012 na 138,5 kt emisí SO2 v roce 2013) . Emise SO2 se setrvale snižují, což je výsledkem zejména změny odvětvové struktury národního hospodářství ČR, odsířením uhelných elektráren v průběhu 90. let 20. století, používáním paliv s nižším obsahem síry a snižováním energetické náročnosti hospodářství, což je také výsledkem zavádění BAT technologií.

Emise NOx poklesly z 4,1 kt/rok ekvivalentu okyselení na 3,9 kt/rok ekvivalentu okyselení (z 190,8 kt emisí NOx v roce 2012 na 177,8 kt emisí NOx v roce 2013). Pokles emisí NOx byl zapříčiněn zejména snižováním spotřeby pevných paliv pro výrobu elektřiny a vytápění domácností. Snížení celkových emisí NOx významně souvisí s poklesem těchto emisí ze sektoru dopravy, přičemž tuto změnu lze přičíst obnově vozového parku, plnění emisních EURO norem, a vedle zavádění moderních technologií v dopravním sektoru také zlepšováním plynulosti provozu na jednotlivých komunikacích. Emise NH3 rovněž zaznamenaly mírný pokles, a to z 3,9 kt/rok ekvivalentu okyselení na 3,8 kt/rok ekvivalentu okyselení (z 65,8 kt na 64,6 kt emisí NH3).

Hlavními zdroji emisí okyselujících látek (na základě dat z roku 2012) je veřejná energetika a výroba tepla (37,0 %, tj. 4,7 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení), zemědělství (28,4 %, tj. 3,6 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení), emise ze spalovacích procesů v sektoru služeb, domácností a zemědělství (13,1 %, tj. 1,7 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení), sektor průmyslové energetiky (9,6 %, tj. 1,2 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení), a dále sektor dopravy (8,0 %, což je 1,0 kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení), viz Graf 4. Ve srovnání s předchozími lety nedošlo v zastoupení struktury zdrojů k významné změně.

Vývoj emisí okyselujících látek lze spojovat s vývojem ekonomiky a průmyslové výroby (viz Graf 5). V roce 2013 došlo ke zpomalení průmyslové produkce v ČR, a to o 0,1 % meziročně. Útlum průmyslové produkce ovlivňuje množství emisí z průmyslu. Období hospodářské krize 2008–2009 bylo charakteristické poklesem emisí z průmyslové výroby (emise z průmyslové energetiky a z průmyslových procesů bez spalování paliv). V roce 2010 došlo v souvislosti s oživením průmyslové produkce ke zpomalení nebo stagnaci emisí, v roce 2011 a 2012 pak v souvislosti poklesem průmyslové produkce bylo zaznamenáno výraznější snížení emisí znečišťujících látek. Pokles emisí NOx je však možné spojovat i s klesajícím trendem snižování emisí NOx z dopravy.

ČR splnila národní emisní stropy pro okyselující látky stanovené směrnicí NECD pro rok 2010 (viz Graf 1, resp. Graf 2).

Mezinárodní srovnání

Ve většině členských států EEA (20 z 32) došlo mezi lety 1990–2011 k výraznému snížení emisí okyselujících látek, přičemž ČR patří mezi státy, u nichž bylo toto snížení nejvyšší (Graf 6). Během tohoto dvacetiletého období v členských státech poklesly emise SO2 o 74 %, emise NOx o 44 % a emise NH3 o 25 %. K poklesu emisí okyselujících látek výrazně přispěla globální ekonomická krize z let 2007–2010. Během těchto čtyř let se emise SO2 snížily o 27 % a emise NOx o 16 %. V roce 2011 byly hlavními zdroji emisí okyselujících látek v členských zemích EEA zemědělství (93,6 % emisí NH3), silniční doprava (40,5 % NOx) a výroba a distribuce energií (58,1 % SO2). Na snížení emisí SO2 se podílel přechod ke kvalitnějším palivům s nižším obsahem síry. Emise NOx a SO2 poklesly také vlivem zavádění ekologizačních opatření na průmyslových a energetických zdrojích (odprašnění, denitrifikace a odsíření). K poklesu emisí NH3 přispělo snížení počtu hospodářských zvířat a změna v používání dusíkatých a organických hnojiv.

Více informací o mezinárodním srovnání je možné nalézt ZDE.


1 Veškeré číselné údaje o emisích, prezentované v textech i grafech, vycházejí z hodnot vyjádřených v tzv. ekvivalentu okyselení (acidifikace). Faktory ekvivalentu okyselení jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,02174; pro SO2 = 0,03125 a pro NH3 = 0,05882. Celkové emise se získají součtem celkových ročních emisí v tunách násobených jejich faktorem ekvivalentu okyselení. 


Budoucí výhledy

Přes všechna zlepšení týkající se emisní situace v Evropě vážné vlivy znečištění ovzduší přetrvávají. V souvislosti s těmito skutečnostmi byla na základě výzvy 6. akčního programu pro životní prostředí EU připravena Tematická strategie o znečišťování ovzduší (dále jen Strategie) s cílem dosáhnout úrovně kvality ovzduší, která nepředstavuje rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí, ani na ně nemá výrazně negativní dopad. V souvislosti s okyselujícími látkami Strategie navrhuje přísnější národní emisní stropy pro SO2, NOx a NH3. Tematická strategie o znečišťování ovzduší předpokládá snížení emisí v EU k roku 2020 oproti roku 2000 o 82 % pro SO2, o 60 % pro NOx a o 27 % pro NH3. Dosažením těchto cílů by došlo ke snížení zátěže lesních a vodních ekosystémů způsobené kyselou atmosférickou depozicí a k ochraně evropských ekosystémů před atmosférickými vlivy nutričního dusíku.

Revize směrnice NECD je součástí implementace Strategie. Návrh revidované směrnice, která je stále v přípravě, předpokládá, že stanoví národní emisní stropy k roku 2020 pro okyselující látky, dále samozřejmě pro VOC a nově pro suspendované částice PM2,5.

 

MŽP CENIA ČHMÚ

Přehled klíčových indikátorů